Kontakt: Marcela Ondřichová - tel. 604 898 064
Video záznam 100 let výročí založení Sokol Kamenný Újezd
Den |
čas |
oddíl |
cvičitel/é |
PONDĚLÍ |
15:00 – 16:00 |
Starší ženy |
M. Markvartová |
17:00 – 18:00 |
Rodiče a děti |
I. Kovaříčková, J. Dichtlová, K. Stoličková |
|
18:00 – 19:30 |
Florbal (žáci 5.– 9. tř.) |
M. Sýkora |
|
19:30 – 21:00 |
Muži |
J. Ambrož |
|
ÚTERÝ |
16:00 – 17:00 |
Lezení – přípravka (1.- 5.tř.) |
J. Jakl |
17:00 – 18:00 |
Předškolní děti a 1. třída |
P. Matoušková, M. Soukupová |
|
18:00 – 20:00 |
TAEKWON-DO |
R. Sluka, P. Šíhovec |
|
20:00 – 21:30 |
SRS – systém reálné sebeobrany |
R. Janouch |
|
STŘEDA |
15:30 – 18:00 |
Lezení na umělé stěně pokročilí |
J. Ambrož, J. Ambrož |
18:00 – 19:30 |
Žactvo (2. – 9. třída) |
J. Prachařová, H. Foltová, L. Moravcová |
|
19:30 – 20:30 |
Kruhový trénink |
K. Janouchová |
|
ČTVRTEK |
17:00 – 18:00 |
Žákyně (2. – 9. třída) |
P. Stoličková, J. Prachařová P. Matějčková |
18:00 – 19:00 |
Kalanetika a protahování |
A. Winklerová, H. Ambrožová |
|
19:00 – 20:00 |
Aerobic |
K. Janouchová |
|
20:00 – 21:30 |
SRS – systém reálné sebeobrany |
R. Janouch |
|
PÁTEK |
15:00 – 17:00 |
PP Klíček (1. – 3. třída) |
H. Ambrožová, M. Ondřichová |
15:00 – 18:00 |
PP Čtyřlístek (4. – 9. třída) |
J. Ambrož |
|
18:30 – 21:00 |
Folklórní soubor Radost (není oddíl T. J. SOKOL) |
Š. Nejedlá |
|
SOBOTA |
7:30 – 9:00 |
Kruhový trénink |
K. Janouchová |
10:00 – 12:00 |
SRS – systém reálné sebeobrany |
R. Janouch |
|
NEDĚLE |
18:00 – 19:00 |
Zátěžové tyče |
K. Janouchová |
19:00 – 21:00 |
SRS – systém reálné sebeobrany |
R. Janouch |
Letní tábor Brloh 2024 - Star Wars – Rebelové
Ani jsme nestačili vstřebat všechny zážitky ze sletu a už jsme byli v plném proudu příprav na letní tábor. Děti z oddílů Klíček a Čtyřlístek v první polovině srpna prožily dalších 14 dní dobrodružství uprostřed přírody. Tentokrát jsme pomyslně odcestovali do „jedné vzdálené galaxie“, abychom se proměnili v rebely, kteří se vzepřeli zlovolnosti a útlaku galaktického impéria. Pro znalce tématu Hvězdných válek – pro náš příběh jsme si vybrali období vzniku povstalecké aliance po pádu republiky až po velké vítězství u Yavinu a zničení Hvězdy smrti.
4 oddíly představovaly skupiny mladých rebelů vedených kapitánem Cassianem Andorem. Zprvu se museli naučit zapojovat elektrické a hydraulické obvody, zacházet s blastery (NERF pistole) či luštit šifry a číselné kódy. Po vyškolení nastoupili k první velké akci – přepadení imperiální základny, což představovalo vztyčení rušící antény, získání klíče ke dveřím, překonání elektrického zabezpečení dveří, průnik do spletitých chodeb základny, ve kterých je čekal tuhý odpor imperiálních vojáků a konečně otevření trezoru, odkud si odnesli spoustu potřebných kreditů na financování povstalecké aliance. Naši mladí povstalci pak sice skončili ve vězení, odkud se ale šplháním po lanech, přeplaváním zátoky, a nakonec přelezením skalního útesu, dostali, aby se pak vrátili na svou rodnou planet Ferrix, kde po rychlé akci osvobodili své přátele. Následovaly další úkoly jako noční průzkum zdravotní základny, přepadení konvoje či oprava čerpadla vesmírné lodi. Svými úspěchy si mladí rebelové řekli o další důležitou akci – získání plánů Hvězdy smrti. Čekalo je několik obtížných úkolů, při kterých procvičili týmovou spolupráci, komunikaci, lezení po stromech, lanové techniky, ale i logické myšlení, zručnost a navigaci pomocí vysílaček. V poslední fázi se setkali s rozbitým robotem R2D2, kterého museli opravit. Se známým pilotem Hanem Solem byli donuceni hrát karty, aby je svezl ve své slavné lodi Millennium Falcon, aby se nakonec ve velkém finále dostali na Hvězdu smrti a osvobodili odsud princeznu Leiu, což bylo řešeno jako propracovaná úniková hra, kterou dva dny připravovalo 10 vedoucích… ale co bychom pro naše mladé sestry a bratry neudělali :). Vždyť už začínáme plánovat další tábor, který se ponese na vlně námořních výprav do Nového světa…
Za T. J. ČOS Sokol, Jirka Ambrož
XVII. Všesokolský slet v Praze - 30. 6. - 5. 7. 2024
Po roce nácviků, secvičných a různých organizačních peripetiích nastal 29. červen a my sokolové jsme mohli s velkým očekáváním odjet do Prahy na XVII. Všesokolský slet.
T. J. SOKOL Kamenný Újezd, dle kroniky, byla zastoupena už na VII. sletu v roce 1920. Tehdy se účastnilo 6 dorostenců a na nádraží je doprovázeli ostatní členové i s hudbou. V roce 1926 na VIII. sletu, pod vedením br. Tomáše Jandy, cvičilo 10 dorostenců, 9 dorostenek, 14 mužů a 4 ženy. V roce 1932 se IX. sletu účastnili 4 muži, 2 ženy, 8 dorostenců a 7 dorostenek. To jen něco málo z historie naší jednoty.
Naše výprava byla poněkud širších rozměrů :-).
29. 6. 2024 jsme se sešli u Sokolovny, kde jsme naložili zavazadla, udělali společné foto a vyrazili směr Praha. Ačkoli nás bylo tolik, loučení bylo bez hudby a ovací J. Celkem odjelo do Prahy 72 cvičenců.
30. 6. v 10:00 byl oficiálně zahájen slet průvodem Prahou. Průvodu se účastnili všichni cvičenci ve cvičebních úborech. 5 našich krojovaných sokolů šlo v čele Jihočeské župy. Nechyběl ani originální prapor naší jednoty, který nám věnovali manželé Záhorkovi. Během průvodu panovala úžasná atmosféra, přihlížející lidé mávali, provolávali sokolská hesla. Je to úžasný pocit, když 16 000 sokolů má hlavní pražské třídy uzavřené jen pro sebe (trasa průvodu: Václavské náměstí – Národní třída – Smetanovo nábřeží – Křížovnická – 17. listopadu – Pařížská – Staroměstské náměstí). Po ukončení průvodu se většina účastníků přesunula do Katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Mši za zdárné konání sletu celebroval pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner. Během mše drželi krojovaní sokolové se svými prapory čestnou stráž a ani náš prapor zde nechyběl. Dva naši mladí sokolové dokonce pomohli jako ministranti. Někdo ještě stihl noční výstup na Petřín a Petřínskou rozhlednu rozsvícenou v barvách trikolory.
Od pondělí nám začaly jednotlivé nácviky. Ráno brzké vstávání, rychle na trolejbus, stihnout včas seřadiště, nebavit se, dávat pozor a najednou máte okno a nevíte jak dál… někdy stres, někdy sranda. Jste unavení, ale plni očekávání. Každá skladba má svůj program – jednotlivé nácviky na I. nebo II. program, některé nacvičují na oba programy. Společně se téměř nepotkáte, maximálně tak během snídaně. Pokud vystupujete ještě na zahájení nebo ukončení programu, znamená to opět zkoušku navíc. Naši muži to ještě povýšili a přihlásili se na Sokol Gala. To znamenalo zase nácvik navíc, ale kdo by odolal vystupovat v O2 aréně.
Sokol Gala je program určený pro sokoly, jako odměna za jejich činnost. Je to vystoupení těch nejlepších a musím uznat, že je to opravdu velký zážitek (záznam je na iVysílání ČT). A komu se jen tak podaří rozskákat O2 arénu? Našim mužům ANO :-).
A pak to přišlo, konečně se blíží zahájení I. programu. Stahují se mračna, ale jsme optimisté – pršet nebude. Jsme na seřadišti s naší skladbou „V rytmu srdce“, nebe se zatáhne a začnou padat provazy vody. Schovat se není kam, jen stojíme a z čepic nám kape voda. Nedá se nic dělat, odcházíme na Eden. Stojíme v „Bráně borců“, zuby nám drkotají, ale strašně se těšíme. Se sokolskou hrdostí nastoupíme na plochu, tvoříme bílou barvu trikolóry, přichází krojovaní sokolové se sokolskými prapory a prezident Petr Pavel. Na to zazní státní hymna, kterou zpívá celý Eden. V tu chvíli je člověk opravdu hrdý na to, že je sokol. Po našem vystoupení následovaly ostatní skladby I. programu. Naše jednota vystoupila ve skladbách „Leporelo, Fitness a Před kamerou“.
II. program probíhal za mnohem lepšího počasí. Vystupovala zde skladba „V rytmu srdce, Fitness, Rocková symfonie a Před kamerou“. I tento program se povedl a my jsme byli smutní, že vše končí. Další slet bude až za dlouhých 6 let.
Kdo atmosféru na sletu nezažije, jen těžko uvěří…
Helena Ambrožová
T. J. Sokol Kamenný Újezd
Letní tábor Brloh 2023 – Výprava do Ztraceného světa
Ryzí dobrodružství v divočině jsme prožili během našeho 12. tábora u Brloha díky příběhu, kterým jsme se inspirovali z knihy A. C. Doyla – Ztracený svět. Prožívali jsme všechny příhody a útrapy profesorů Challengera a Sumerleeho, dobrodruha lorda Roxtona a novináře Neda Maloneho. Prodírali jsme se džunglí, lovili zvěř, pluli na kánoích, překonávali bažinu plnou jedovatých hadů, vystoupali na vysokou skalní jehlu, abychom se odsud dostali pomocí pokáceného stromu na náhorní rovinu, kde jsme stopovali stegosaury, bojovali s pterodaktyly a utíkali před obávaným tyranosaurem. Z náhorní roviny se nám nakonec podařilo sejít tajným tunelem, abychom se dostali zpět do civilizace a dali o našich úžasných objevech vědět celému světu. Celotáborová hra přichystala mladým táborníkům celkem 31 náročných úkolů a až do poslední chvíle nebylo rozhodnuto, který oddíl se stane vítězem. Nakonec to byli Domorodci pralesa. S koncem tábora se nezadržitelně blíží i konec prázdnin, od září začne zase pravidelná činnost obou našich oddílů, ale vzpomínky na těch úžasných 14 dní v nás ještě dlouho zůstanou. Za T. J. ČOS Sokol, Jirka Ambrož
Zálesácký závod zdatnosti 2023
Župní kolo Zálesáckého závodu zdatnosti jsme letos uspořádali u nás v Kameňáku. Využili jsme krásné a členité prostředí kolem Rančického potoka. Trať byla 5,5 km dlouhá (kategorie přípravka měla kratší variantu – 4 km) s celkovým převýšením 110 m. Závodu se zúčastnilo celkem 70 závodníků rozdělených do 23 hlídek a 40 rozhodčích a ostatních organizátorů. Na přebor ČOS se kvalifikovaly celkem 4 hlídky: v kategorii žactvo jedna hlídka z T. J. Sokol Kamenný Újezd (1. místo) a druhá hlídka z T. J. Sokol Lišov (2. místo) a v kategorii dorost jedna hlídka z T. J. Sokol Kamenný Újezd (1. místo) a druhá hlídka z T. J. Sokol Písek (2. místo).
Přebor ČOS pořádala pražská T. J. Sokol Libeň a zasadila ho do okolí tábořiště Machův mlýn na okraji křivoklátských lesů nedaleko Rakovníka. Po loňském dvojitém úspěchu jsme doufali, že některou z putovních trofejí (zlatá a stříbrná sekera) si třeba povezeme zpátky. Bohužel v náročném závodě obě naše hlídky zažily menší zklamání (byť celkově zaznamenaly opět vynikajícího výsledku). Hlídka Markéta Seidenglanzová, Elen Zámečníková a Jakub Ambrož, která poprvé závodila za dorost, zažila „zklamání poraženého finalisty“ a odvezla si tak druhé místo. A na trojici z mladší kategorie (Vojta Ditrich, Kuba Ondřich a Milan Vrubel) zbyla pouze neoblíbená bramborová medaile. I tak se jedná ve veliké konkurenci o skvělé výsledky! Gratulujeme a děkujeme za perfektní reprezentaci naší T. J. a obce.
Od roku 2012 jezdíme pravidelně na tábořiště u Brloha zažít 14 dní skutečného dobrodružství v krásné přírodě Blanského lesa. Téma tábora a tzv. etapová hra vždy jasně nasměruje program a činnosti denního režimu. Poprvé, před osmi lety, jsme jako horolezecká expedice zdolávali dvě osmitisícovky. Rok na to jsme prožívali dobrodružství indiánů pod vedením slavného náčelníka Tekumseha. Pak jsme brázdili moře jako piráti a chybějící vodní hladinu a plavby v korábech hledající ostrov Naděje nahradili vlastní deskovou hrou. V roce 2015 jsme se vrátili na divoký západ coby kovbojové prožívající příběhy hlavních hrdinů z filmu Tenkrát na západě. Následně jsme prožívali Odysseova dobrodružství a zároveň uspořádali vlastní starořecké olympijské hry. O rok později jsme poznali, že 14 dní bylo jen tak tak na to, abychom do nich vměstnali celý příběh o Harry Potterovi. Následně jsme si zahráli na agenty tajných služeb a díky tomu se naučili spoustu nových dovedností. Před rokem jsme zvolili tradiční téma – jako trpaslíci jsme putovali s hobitem Bilbem k osamělé hoře přemoci draka Šmaka.
Letošní příběh byl zasazen do fantasy světa z knih Andrzeje Sapkowského o zaklínači Geraltovi (zaklínač = trénovaný zabiják příšer, používající šermířské umění a magii, aby ochraňoval obyčejné lidi a jejich obydlí). Děti podstoupily náročný výcvik – naučily se zacházet s mečem, používat esence na míchání lektvarů, překonávat náročné překážky a spoustu dalších dovedností, aby se pak staly mladými zaklínači a mohly pomoci Geraltovi při záchraně klanu zaklínačů před zlovolným mágem a jeho zločineckou organizací. Cesta to byla hodně dlouhá, při které mladí zaklínači navíc stihli pomoci spoustě dalším lidem, čímž tak naplnili své poslání. Posuďte: Nejprve mladí zaklínači hledali Geralta – první informaci dostali od slavného trubadúra Marigolda, kterému pomohli získat jeho lásku složením básně. Ten je poslal za trpaslíkem Zigrinem, kterého zachránili z pavoučích sítí a navíc mu pomohli s pečením housek pro hladovějící elfy. Ten je pak poslal osvobodit z vězení dalšího trpaslíka Zoltána, který je dovedl za druidem do hvozdu aby i jeho zachránili a získali pro něho jeho kouzelnou hůl. Díky druidovi pak konečně našli vážně zraněného Geralta, kterého na poslední chvíli zachránili tím, že ho odnesli ke slavné léčitelce, které museli navíc pomoci s několika věcmi, než opět vyrazili na cestu za šesti čarodějkami, které museli přemluvit k vyvolání náročného kouzla. A protože jsou čarodějky náročné, jedna chtěla přinést dárek, ještě předtím, než je pak poslala v noci sbírat hvězdný prach. Další zase ztratila svůj kouzelný amulet, který se navíc rozbil a museli ho hledat po celém království. Třetí si pak usmyslela, že je nechá nachytat pár blesků. Další se zapletla do politiky a využila je k pomoci elfím migrantům přes hranice. Slavnou čarodějku Triss zase museli zachraňovat před útokem neznámého traviče a ještě jí pak pomáhali s rozluštěním receptu na nějaký neznámý elixír. A nakonec Geraltova láska, čarodějka Yennefer, po nich nechtěla nic menšího než sehnat dračí zub a srdce velké vodní příšery na kterou byl i Geralt krátký. Nu, nakonec vše dobře dopadlo, čarodějky zaklínače přenesli do skrytého chrámu (využili jsme krásné prostory zříceniny kláštera na Kuklově), kde byl konečně hlavní padouch dostižen a poražen. Pro Geralta to byl poslední souboj, protože se další den oženil s čarodějkou Yennefer a s dobrodružstvím je navždy konec… :)
Letošní tábor byl v jistém ohledu přelomový. Poprvé kromě hlavní etapové hry probíhaly další dvě – pro naše nejmladší děti s méně náročnými úkoly a naopak hodně náročná pro početnější partu instruktorů a mladých vedoucích, kteří si tak hodně zařádili, byť si často museli sáhnout na dno svých fyzických a psychických sil. Jako každý rok ovšem platí jedna věc – všichni jsme si náramně užili spoustu skutečných zážitků v partě kamarádů. Nezapomenutelná také zůstanou vystoupení trubadúra Marigolda, který o všech slavných událostech sepisoval zvučné balady, které po večerech za zvuků loutny, přednášel.
Rád bych závěrem poděkoval všem, kteří se na organizaci tábora podíleli. Bez nich bych si pořádání tak velké akce nedokázal představit.
Jirka Ambrož, oddíl Čtyřlístek, T. J. Sokol
Letní tábor oddílu pobytu v přírodě Čtyřlístek
Naše tábořiště u Brloha doznalo menších změn. Les, který nás z jedné strany kryl, byl kvůli kůrovcové kalamitě vykácen. Plány uspořádat další tábor se ale nezměnily, takže jsme po osmé strávili dobrodružných 14 dní, tentokrát podle příběhů ze známé knihy Hobit. Stejně jako v knize příběh začal hostinou v noře hobita Bilba Pytlíka a skončil zneškodněním zlého draka Šmaka, přemožením skřetích hord v bitvě pěti armád a šťastným návratem Bilba domů.
Čtvrtek, 1. 8. – Uniknout skřetům a dát se chytit vlky (aneb z bláta do louže). Dnes službu máme zase my – Dlouhovousáči. Nástup proběhl výjimečně rychle bez Kýšovo okecávání a vlajková četa opět chybovala a dostala obvyklou bídu. Po nástupu se hrála etapa Bilbův útěk z jeskyně. V této etapě si instruktoři zavázali oči a převlékli se za skřety. Jednotlivé děti představovaly hobita, který se snaží uniknout skřetům. Hra se odehrávala na louce, kde se postavily kůly ve tvaru velké lahve, která byla rozdělena do pěti úseků. V prvním úseku hlídal Glum (Vala), kterého když jste obešli, tak jste získali dva body. Druhý úsek byl prázdný, odpočívací, ale ve třetím byl jeden skřet soustředící se, jestli už hobit prošel a v dalších dvou byli dva skřeti.
Zprvu projít ještě šlo, ale ke konci se skřeti skvěle sehráli a projít prostě nešlo. Každý měl jinou taktiku. Například Kája čekala dvě ze tří minut mezi Vikym a Valou a posledních deset sekund proběhla po čtyřech a získala všechny body. Po poledním klidu přišel tzv. čtyřblok, který obsahoval etapovou hru, golf, přehazovanou a ve volné chvíli i nácvik scének. Na etapovou hru „Uniknout skřetům a nechat se chytit vlky“ jsme nastupovali třetí, tudíž jsme zvládli odehrát dva zápasy v přehazce. Po zápase s Širokoramenáčema jsme přišli na etapu. Do poslední chvíle jsme netušili, co nás čeká. Následně jsme zjistili, že si budeme hrát na trpaslíky, Gandalfa a Bilba, když šplhali na stromy, aby unikli vlkům. V 4 metrové výšce byla lana napnutá vždy mezi dvěma stromy (jedno dole na nohy a druhé nad tím logicky na ruce). Na stromy se lezlo 4 způsoby: první byl šplh po laně, druhý byl zavěšený žebřík, pneumatiky a normální žebřík. Po pro někoho obtížném vyhoupnutí na lano se muselo házet míčky do krabic představující vlky. Když byli všichni zasaženi, sunuli jsme se ke stromu s kladkou a odsud sjeli dolů. A opět bylo nevýhodou, že je nás jen 6, takže Barča musela jít 2x. Tato etapa se nám povedla a vyhráli jsme asi s desetiminutovým náskokem. To se ale nedá říct o golfu, který se nám nepovedl. Večer jsme měli osobní volno, během kterého náš tábor napadli obrovští krasejovští pavouci. Vlezli do srubu i okolí a obalili všechny vedoucí a instruktory v igelitu a záclonách. Jen díky Bilbovi a jeho Žihadlu všichni přežili. I když byl den, nikdo si jich ani nevšiml a když už, mysleli si, že jde o scénku. Bylo super, jak se děti snažily osvobodit své vedoucí z nesnází. Ovšem jen někteří, jiní využili situace, šimrali a škodili, ti králíci jedni oškliví. Pak jsme se odebrali ke spánku a doufali, že už nikdo nenapadne náš tábor.
Áďa + Barča, Dlouhovousáči
Takto tedy proběhl jeden z táborových dnů. Podobně probíhají i ty další, přesto je každý úplně jiný a vždy plný silných zážitků. Děkuju všem, kteří se na organizaci letošního tábora podíleli a těším se na plánování tábora příštího. Jen ještě nevíme, v jakém duchu to bude. Jisté je, že bude…:)
Jirka Ambrož, oddíl Čtyřlístek, T. J. Sokol
Již 20. ročník přeboru ČOS v zálesáckém závodu zdatnosti se po třech letech vrátil do Proseče pod Ještědem, kde se nám poprvé podařilo zvítězit. Jihočeská župa vyslala, dle výsledků z župního přeboru ZZZ, dvě hlídky v kategorii žactvo (T. J. Sokol Lišov a T. J. Sokol Kamenný Újezd) a dvě hlídky v kategorii dorost (obě T. J. Sokol Kamenný Újezd). Přeboru se zúčastnilo rekordních 60 hlídek (35 žactvo a 25 dorost), což s sebou neslo menší organizační komplikace – v pátek se nekonala žádná večerní hra a závodníci tedy měli čas na poslední trénink, čehož mnozí opravdu využili.
V sobotu ráno proběhl slavnostní nástup a závodní kolotoč se rozeběhl. Podle startovní čísel některé hlídky nastupovaly na trať závodu a jiné na stanoviště mimo závodní okruh, což byly testy z historie sokola, zdravovědy, stanoviště KPR a rozdělávání ohně. Hlavní trasa závodu byla dlouhá přibližně 3 km a její součástí bylo 15 tradičních stanovišť (řezání a štípání špalíku, vázání uzlů, určování azimutů, šplh po laně či žebříku, manévry přes potok, určování bylin, dřevin, živočichů, poznávání souhvězdí a topografických značek, hod na cíl či šošónský běh). Večer byl zakončen táborovým ohněm s klasickými písněmi a mluveným slovem.
Kameňácké hlídky potvrdily svojí vysokou výkonost z posledních let. V kategorii žactvo hlídka ve složení Adéla Ambrožová, Martin Ondřich a Matěj Švarc vyhrála a odváží si tak opět putovní zlatou sekeru pro vítěze. V kategorii dorost hlídka Veronika Chalupová, Anna Ondřichová a Valentýna Šmejkalová skončila na 2. místě a hlídka Eliška a Jana Filausovi a Josef Fiala na 9. místě. Úspěch Jihočeské výpravy podtrhlo ještě 3. místo kluků z Lišova.
Příští ročník se bude pravděpodobně konat v Třebíči, kde, předpokládáme, nebudeme opět chybět.
Jirka Ambrož
Na pátek 26. 10. si vedoucí oddílů pobytu v přírodě Klíček a Čtyřlístek připravili v rámci pravidelné schůzky speciální program k příležitosti blížícího se výročí vzniku Československa. V první části, při pátrací hře po celém Kameňáku, měly děti za úkol sbírat informace o osobnostech, které se zasloužili o samostatnost našeho státu. V další části si všichni vyrobili české vlaječky a jiné transparenty, zatímco vedoucí se převlékli do prvorepublikových kostýmů a společně se tak vypravili na nádraží, kde byl očekáván příjezd prezidenta Masaryka (který, jak známo, přes Kameňák projížděl vlakem, když se vracel zpět do vlasti). Kromě paní starostky, která rovněž přišla v dobových šatech, se přidalo i mnoho dalších přátel a rodičů. Pan prezident opravdu přijel, paní starostka pronesla uvítací řeč a společně jsme si zazpívali Ach synku a Lví silou. Celý průvod se pak vydal zpět k sokolovně.
Slovy klasika to bylo poetické odpoledne a nevšední vzpomínka na významné výročí naší republiky. Děkuju všem zúčastněným a předně Honzovi Filausů za perfektní ztvárnění role T.G.M. Fotoreportáž naleznete ve fotogalerii.
Jirka Ambrož
Agenti jejího veličenstva
Takový byl název 7. letního tábora Pod Ondřejem u Brloha, kterého se zúčastnilo 30 dětí z oddílů pobytu v přírodě Klíček a Čtyřlístek, aby se na 14 dní staly agenty britské tajné služby MI6, jako všem známý James Bond. První týden mladí agenti prošli náročným výcvikem, který zahrnoval fyzické testy, náročnou překážkovou dráhu, kursy sebeobrany, šifrování, maskování, kriminalistické metody identifikace (daktyloskopie), ohledání místa činu, vedení výslechu, střelbu z ručních zbraní (pistole, automatická puška, ostřelovací puška), slaňování, komunikaci pomocí vysílaček, plánování a řízení akce, první pomoc a transport raněného. Výcvikový týden byl pak zakončen akcí „Přežít“, během které jednotlivé týmy musely vyzvednout zásoby shozené z letadla, uvařit večeři a dojít na určené místo, kde přenocovaly v provizorním přístřešku. Během noci se navíc Ti nejstarší museli doplížit zpět do přísně střeženého tábora a ukořistit svoji zástavu. Přežili všichni, a tak se na slavnostním nástupu, za přítomnosti britské premiérky, stali novými agenty, připravenými bojovat se zločinem. První akcí byla pro mladé agenty brložská pouť (v našem příběhu londýnská pouť), kde museli mezi spoustou návštěvníků rozpoznat podezřelé osoby a sledovat jejich počínání (pomohli nám kamarádi z Lišova, kteří představovali vlivné členy zločinecké organizace „Octopus“). A pak už se vír událostí rozeběhl naplno – boj s organizací Octopus, pronásledování podezřelého agenta CIA, záchrana novinářky The Daily Telegraph až po konečné odhalení spiknutí a překažení plánu atentátu na samotnou královnu.
Letošní tábor byl programově rozhodně nejnáročnější, a tak musím pogratulovat dětem, že vše zvládly a zároveň poděkovat vedoucím, kteří se na tak náročném programu velkou měrou podíleli (často se jedná o desítky hodin příprav). Poděkování patří také ostatnímu personálu (kuchaři a kuchařky, zdravotnice, hospodářka), bez nichž by to ani nešlo a v neposlední řadě přátelům z Krasejovky, kteří nám každoročně pomáhají s dopravou proviantu a vybavení (a že toho vozíme opravdu hodně…).
Závěrem ještě speciální poděkování „třem sestrám z Krasejovky“, které nám vedoucím, jako poděkování za léta strávená v oddílu, připravily noční hru zakončenou slavnostní seancí na svíčkami osvětleném klášteře v Kuklově. Byl to pro nás nevšední zážitek! Děkujeme!
A téma na příští rok? Můžeme se těšit na trpaslíky, elfy, čaroděje, vydáme se s Hobitem na cestu tam a zase zpátky!
Jirka Ambrož, oddíl Čtyřlístek
Ve dnech 5. a 6. července se konal v Praze XVI. Všesokolský slet, kterého se zúčastnila i skupina šedesáti cvičenců z Kamenného Újezdu. Do Prahy se vydala už 30. června, aby v průběhu týdne byl dostatek času vše s právně secvičit s ostatními účastníky a cvičenci, kterých bylo více než 15 tisíc. Kromě společných nácviků byl připraven i bohatý doprovodný program – slavnostní průvod historickým centrem Prahy, mše v Chrámu sv. Víta, divadelní představení Naši furianti, sportovní program Sokol Gala v O2 aréně a další. Naši zástupci cvičili ve skladbách Děti, to je věc (nácvik: Pavla Matějčková, Petra Stoličková), Cirkus (Karolína Stoličková, Petra Stoličková a Jitka Prachařová), Siluety (Petra Stoličková, Karolína Stoličková), Ženobraní (Kateřina Janouchová) a Borci (Jiří Ambrož).
Všem zúčastněným děkujeme za bezchybně odcvičené skladby a za vzornou reprezentaci obce.
Ohlédnutí za XVI všesokolským sletem
Největší sportovní událost roku v ČR, na kterou jsme se od podzimu připravovali, zdárně proběhla v prvním prázdninovém týdnu a nám už zbývají pouze pěkné vzpomínky. A že se nejednalo pouze o dvě hlavní vystoupení v Edenu, se můžete dočíst z následujících řádků.
Celá naše výprava, čítající 65 účastníků, se do Prahy vydala vlakem již v sobotu 30/6. Výstupní stanice, symbolicky, Vršovice, kde sídlí Eden aréna, přesun do Michle na ZŠ Ohradní, kde své zázemí měla celá naše Jihočeská župa a ubytování ve třídách a tělocvičně, všichni na svých karimatkách na zemi. Následuje seznámení s Prahou, část výpravy zjišťuje nejlepší cestu na stadion, část zase testuje pivo ve slavné hospodě U Fleků. V neděli vyrážíme na Václavák, kde se řadíme do průvodu. Procházíme trasou po Národní třídě na nábřeží, u Rudolfina zdravíme vzácné hosty na tribuně, a pak se už pokračuje Pařížskou na Staroměstské náměstí, kde průvod končí. Je zde zajímavý pódiový program, ale my jedeme rychle zpět na oběd, abychom stihli odpolední mši pro Sokol v katedrále sv. Víta, kterou celebroval kardinál Dominik Duka.
V pondělí už se rozjíždí kolotoč nácviků na stadionu, kam někteří musí i několikrát denně, protože nacvičují současně ve dvou skladbách nebo se účastní slavnostního nástupu či zakončení. První nácviky provázejí organizační a logistické problémy a člověk se neubrání představě, jak se to asi řešilo na prvorepublikových sletech, kde bylo 30x více cvičenců. V úterý večer všichni dostáváme dárek v podobě volného vstupného na představení Sokol Gala v O2 aréně, kde se představovaly jednotlivé sporty ze Sokola. K vynikající atmosféře přispěl živý orchestr a samozřejmě plný stadion nadšených diváků.
Ve středu a ve čtvrtek odpoledne absolvujeme tzv. projížděčky a generálky 1. a 2. programu a dlouho očekávaná chvíle přichází večer – slavnostní zahájení hromadných vystoupení a 1. program, kterého se účastnily všechny naše cvičenky a cvičenci. V pátek jsme kromě balení stihli ještě návštěvu Tyršova domu, kde byla pěkná výstava o historii Sokola a průřez všemi slety. Odpoledne je 2. a tedy závěrečný program hromadných vystoupení, kde cvičíme opět všichni, kromě holek ze Siluet (z důvodu velkého množství cvičenek v této skladbě, které se tak museli prostřídat), kterým útěchou byla alespoň příležitost vidět celé vystoupení z hlediště. A bylo co vidět! Kromě zmíněných Siluet jsme měli zástupce ve skladbách Děti to je věc, Cirkus, Ženobraní a Borci. Oba programy se nesly v duchu oslavy 100. výročí založení republiky, na ploše se při zahájení či zakončení objevovaly motivy našich barev, vlajky či obrysu Československa a připomenutí některých velikánů (sv. Václav, Karel IV., Jan Žižka, J. A. Komenský, Miroslav Tyrš či Božena Němcová). Po vystoupení rychle zpět do školy, balíme a kruh se uzavírá na nádraží ve Vršovicích, odkud odjíždíme večerním vlakem do Budějovic a následně do Kameňáku, kde už nás vítají naši nejbližší.
Tak už je to za námi. Závěrem bych rád poděkoval všem našim cvičenkám, cvičencům a obětavému dozoru těch nejmladších účastníků. Můj osobní dík patří bratrům ze skladby Borci, díky kterým se nám podařilo oživit cvičení mužů v naší T. J. Tak zase za šest let na XVII. všesokolském sletu NAZDAR!
Jirka Ambrož, náčelník T. J. ČOS Sokol
Rádi bychom představili polovinu skladeb, které nacvičujeme.
Začneme u těch nejmenších. 8 předškoláků, pod vedením Ivany Kovaříčkové a Jany Ročkové, nacvičuje skladbu „Noty“. Jedná se o hravou skladbu se skládacími gumami. Děti představují noty, gumy jsou jako notová osnova a cvičitelé houslový klíč. Děti na gumě skáčou, natahují ji a hrají si s ní. Velký důraz je kladen na rytmus a vzájemnou spolupráci. Pohybově je středně náročná, těžší na nácvik je manipulace s gumami. Toto je jediná skladba, se kterou nepojedeme na slet do Prahy, nicméně oblastních akcí se účastnit bude.
Skladbu „Děti, to je věc“ nacvičuje 8 děvčat a chlapců mladšího školního věku pod vedením Petry Stoličkové a Pavly Matějčkové. Jde o skladbu s náčiním, kdy děti využívají míče a skládací žíněnky. Pohybový obsah cvičení chytře využívá textů Zdeňka Svěráka a hudby Jaroslava Uhlíře. Děti si hravou formou osvojují základní gymnastické, atletické a taneční dovednosti. Děvčata se učí využít míč jako náčiní při estetickém pohybu. Všechno, co se děti naučí, se jim bude hodit v dalších letech ve cvičení oddílů sokolské všestrannosti.
„Cirkus“ je příznačný název třetí skladby, kterou nacvičují s 12 žákyněmi a 6 žáky Petra Stoličková, Jitka Prachařová a Karolína Stoličková. Záměrem choreografie je, aby si mladí lidé zatančili, bavili se a společně vytvořili na ploše zajímavé obrazce. Nechybí prvky gymnastiky, aerobiku, zvedačky, žonglování. Diváky určitě upoutá cvičení chlapců, kteří zde předvádí mimo jiné stojky na hlavě, přemety stranou, kotouly letmo a společně s děvčaty spoustu tanečních vazeb. Děvčata se představují v prvcích sportovní i moderní gymnastiky, aerobiku. Cvičení s kamarády jim v tomto věku jistě udělá radost. Pro diváky jsou ve skladbě překvapivé i artistické výkony a vše je podkresleno známou podmanivou hudbou ze seriálu Cirkus Humberto a taneční muzikou z filmu Pomáda.
Jirka Ambrož, náčelník T. J. ČOS Sokol
V předchozím čísle Zpravodaje jsme představili první polovinu skladeb, které nacvičují děti a tentokrát nám zbývají 3 skladby jež pilně trénujeme my starší…
Skladbu Siluety nacvičuje duo Petra a Karolína Stoličkovi. Inspiruje se novým moderním tanečním směrem Hoop dance – tancem s obručí. Obruč je skládací, nabízí tak možnost cvičení se složenou i rozloženou obručí a tím usnadňuje její převážení a skladování. Siluety je skladba určená primárně pro dorostenky a mladší ženy a pohybově a fyzicky je středně náročná a vyžaduje důkladný trénink cvičení s obručí. Hudební doprovod skladby je od pop-rockové skupiny Mandrage. Ve skladbě najdeme hned 4 písničky z jejich repertoáru, včetně nejznámější „Hledá se žena“. Hudba je moderní, rytmická a věkové kategorii velmi blízká. Stejně tak oblečení pro skladbu je zvolené s ohledem na cvičenky, a to ve fialové a růžové barvě.
Sletová skladba „Ženobraní“ je taneční choreografií pro všechny ženy, kterým tanec přináší radost. Je postavená na písních Čechomoru a Fleretu a na tanečních krocích dvanáctiosminového taktu. Proč právě „Ženobraní“? Nehledejme v tom nic hanlivého, ale naopak něco velkého, dobrého a oslavujícího. Tak jako je pro vinaře vinobraní svátkem úrody a sklizně, kdy z velkého množství hroznů vzniká ušlechtilé víno, je pro ženy tato sletová skladba oslavou společného tance, kterým přináší radost nejen sobě, ale všem lidem vnímajícím spojení tanečního pohybu s hudbou. Ze všech skladeb je zaručeně nejnáročnější. Skladbu nacvičuje Katka Janouchová s 16 ženami, které budou začátkem července ozdobou naší výpravy.
Ve skladbě pro dorostence a muže „Borci“ se snoubí tradice naší tělesné kultury s národními motivy a s naší současností. Pecháčkova skladba „Přísaha republice“ z X. všesokolského sletu je průvodním nenásilným motivem skladby. Společným prožitkem založeným na kontinuitě pohybu a hudby chceme v dnešní překotné době spojit v dobré partě muže a dorostence. Skladba je koncipována se zaměřením na hudebně pohybovou současnost s využitím aerobního charakteru kondičního cvičení. Využívá gymnastických a skupinových prvků v souznění s klasickými motivy se záměrem emocionálního prožitku cvičenců i diváků. Skladbu s deseti borci nacvičuje Jirka Ambrož s pomocí Karolíny a Petry Stoličkových.
Jirka Ambrož, náčelník T. J. ČOS Sokol
Ostatní fotografie z této akce naleznete na stánkách http://www.jcted.cz a https://pisecky.denik.cz
Děkujeme společnosti PePe – EMBROIDERY ,s.r.o. – Karel Petrášek z Kamenného Újezdu za poskytnutý sponzorský dar ve formě modrých kšiltovek a šátků s vyšitým logem ČOS pro účastníky XVI. všesokolského sletu 2018.
Oddíl Čtyřlístek, T. J. Sokol Kamenný Újezd
Po pěti letech různých sporů nám konečně naše vedení svěřilo pořadatelství republikového přeboru v zálesáckém závodu zdatnosti (ZZZ). S oddíly z Lišova a Č. Budějovic jsme v ČOS za rebely, za poslední roky úroveň tohoto všestranného závodu šla dolů a jediní kdo to viděl a snažil se s tím něco dělat, jsme byli my. Ve dnech 18. – 20. 5. se nám na břehu Opatovického rybníka v Doubí u Třeboně podařilo uspořádat průlomový, již 19. ročník ZZZ. V pátek vše začalo dobrodružnou hrou v Třeboni, při které byly děti požádány Jakubem Krčínem o pomoc při sbírání informací o městě, protože se vsadil s Petrem Vokem o měšec zlaťáků. Kromě těchto dvou historických postav se děti potkaly ve městě např. s žebračkami, strážníkem, nerudným hospodským, rybářem či dvorními dámami. Ti všichni byli ochotni, za nějakou malou protislužbu, dětem pomoci. V sobotu probíhal hlavní závod. Trať byla dlouhá přibližně 7 km a byla doslova napěchována celkem 22 disciplínami. Znalost přírody byla provedena poznáváním bylin a dřevin označených podél celé trati, poznávali živé a vypreparované brouky a snad nejzajímavější bylo stanoviště s 9 živými rybami v kádích (desátý, jako bonus, byl navíc rak) – vtipná odpověď jedné z hlídek po doběhu do cíle na otázku „jak se vám líbily ryby?“: „Ryby byly super, ale my jsme moc z Prahy na to, abychom nějaké poznali…“ Orientace byla prověřena krátkým orientačním během, prací s mapou a poznáváním hvězd ve vybudovaném lesním planetáriu, kde na závodníky svítily všechny čtyři základní hvězdné oblohy („to planetárium chci mít doma!“ byla jedna z reakcí). Zručnost byla prověřena při zatloukání hřebíků, rozfoukání žhavého uhlíku, zkouškou týmové spolupráce, praktickém použití základních uzlů či odhadech různých měr a vah. Vědomosti museli závodníci prokázat znalostí sokolské historie, zdravovědy, velkoplošných chráněných území ČR. A samozřejmě nechybělo několik překážek jako lanový most přes Zlatou stoku, lezení po třmenech nebo ručkování po vodorovném provazovém žebříku. Radost z dobře zorganizovaného závodu, který nám pomáhalo připravit kolem 70 rozhodčích, podtrhl neskutečný výsledek našich hlídek. Všechny čtyři skončily na stupních vítězů. V mladší kategorii trojice Adéla Ambrožová, Jarda Bartoš a Martin Ondřich vyhrála a získala tak putovní zlatou sekeru. Hned za nimi na druhém místě skončila další naše trojice Ondra Sýkora, Matěj Švarc a Vojta Šmejkal. V dorostu to pro změnu dopadlo úplně stejně. Trojice Anna Ondřichová, Verča Chalupová a Valentýna Šmejkalová přivezla stříbrnou sekeru pro vítěze a těsně za nimi skončili Josef Fiala, Viktor Ondřich a Lenka Bartošová. Poděkování patří všem úspěšným reprezentantům a spoluorganizátorům, bez nichž bychom tak velký a prakticky pojatý závod těžko uskutečnili. Za T. J. ČOS Sokol, Jirka Ambrož
Téměř každý obyvatel Kamenného Újezda zná naši sokolovnu, ať už jako kulturní stánek, kde se pořádají plesy, divadelní představení, přednášky, výstavy, koncerty a další akce (např. v předvánoční době) a samozřejmě jako sportoviště, které využívá ke zvyšování své kondice mnoho našich členů od nejmenších po seniory a spousta dalších z řad veřejnosti. Většina z nás tedy přibližně ví, v jakém stavu sokolovna je. Nutno podotknout, že ten stav není až tak špatný. Hlavně pro ty, kteří si pamatují sokolovnu po revoluci, kdy se jí podařilo získat zpět do majetku znovuobnovené T. J. Hlavně díky naší bývalé starostce ses. Šihovcové byla prakticky zachráněna před demolicí.
Nicméně potřebám dnešní doby už přestává stačit a kromě toho je nutné řešit některé menší či větší opravy. Tyto otázky jsme začali řešit ve výboru T. J. zhruba před třemi roky. Stanovili jsme si prioritní oblasti, které potřebují nutný zásah a na to se pomalu začaly nabalovat další a další úpravy, takže jsme se od sanace zdí a výměny oken dostali přes opravu výčepu k budování sprch či nářaďovny a přemýšleli, jak vše realizovat. Náš záměr jsme konzultovali s paní starostkou Jitkou Šebelkovou, která nás pobídla, abychom se na to podívali velkoryseji a nebáli se větší rekonstrukce. Všechny naše dispoziční požadavky splňovalo pouze řešení pomocí přístavby či lepší využití prostor v suterénu. Nakonec jsme využili obě tyto varianty.
V loňském roce naše T. J. čerpala dotaci od obce a na posledním zasedání (7. 3. 2018) jsme zastupitele a všechny přítomné seznámili s účelem této dotace, jímž je architektonická studie rekonstrukce sokolovny. Vypracování této studie jsme zadali Ing. arch. Martinu Veberovi, který je sám dlouholetým členem ČOS a chápal tak všechny naše požadavky. Dle této studie bude mít nová sokolovna zvýrazněný hlavní vchod pro kulturní akce, zvětšené předsálí s navazujícím barem, novým sociálním zařízením a šatnou. Z hlediska sportovního zázemí přibudou dámské a pánské šatny se sprchami pro cvičence, nářaďovna, sklad pro stoly a dokonce i menší sál pro hodiny aerobiku apod. Nově přistavená část počítá i se správcovským bytem a klubovnami pro oddíly pobytu v přírodě. Výhodou dispozice je inteligentní rozdělení do několika nezávislých zón kulturní/sportovní/volnočasové.
Byť je sokolovna majetkem naší T. J., slouží nám všem a pevně věříme, že si pro tento nesmělý plán dokážeme získat podporu široké veřejnosti.
Jirka Ambrož, náčelník T. J. ČOS Sokol
Po dvou letech na nás opět vyšla organizace župního kola zálesáckého závodu zdatnosti (ZZZ). Běžně závod probíhá na jaře, ale z důvodu pořádání celorepublikového finále, které bude v Doubí u Třeboně v květnu příštího roku a většina organizace bude na nás, jsme posunuli tuto akci už na 14. října.
Závod proběhl v lesích v okolí mohyl a část tratě vedla i samotným Kamenným Újezdem. Součástí tratě byla spousta úkolů jako poznávání bylin, dřevin, ryb, souhvězdí, hmyzu a chráněných území ČR. Obratnost otestoval šplh po laně, plížení a několik lanových překážek. Z tábornických dovedností nechybělo vázání uzlů, rozdělávání ohně, práce s mapou a práce s nářadím. Organizačně akce dopadla bezchybně díky hladkému průběhu závodu, na kterém se podílelo kolem 35 rozhodčích a díky perfektnímu zajištění zázemí a občerstvení, které zajistila naše jednota. Obecnímu úřadu děkujeme za povolení využití obecních prostor a vybavení.
Prezentace výsledků našich závodníků je radostná. V kategorii přípravka (ročník 2008 a mladší) jsme obsadili první a druhé místo, v kategorii žactva (ročník 2004 - 2007) opět první a druhé místo a v kategorii dorost (ročník 2001 - 2003) dokonce všechny tři pozice na stupních vítězů.
Za T. J. ČOS Sokol, Jirka Ambrož
Scházíme se k pravidelným tréninkům každou středu od 16.30 do 18.00. Zaměřujeme se na procvičování základních technik lezení a jištění. Máme možnost přijmout až 5 šikovných dětí ve věku 9 – 12 let. Při případném zájmu mě, prosím, kontaktujte na tel. 607104656.
Jiří Ambrož, instruktor lezení na umělé stěně
_________________________________________________________________________________________________
S oddílem pobytu v přírodě jsme uspořádali již 6. letní tábor opět na našem oblíbeném tábořišti u Brloha. Tentokrát byl hlavním tématem Harry Potter. To, že jsme se rozhodli prožít příběhy všech sedmi knih byl zpočátku bláznivý nápad, ale celkový zážitek byl o to silnější. Hned začátek byl netypický – děti, coby studenti cestující do školy čar a kouzel, nastoupily na nástupišti 9-3/4 do bradavického expresu – cesta vlakem z Boršova do Plešovic, odkud se vydali na cestu cca 20 km přes Kleť až do Brloha. A pak se sled událostí již rozjel naplno. Od začátků ve škole, získání kamene mudrců, zápasu s vrbou mlátičkou, souboje s baziliškem přes záchranu Siriuse Blacka, Brumbálovu armádu až po hledání viteálů a konečné vítězství nad pánem zla. Oddíly představovaly 4 studentské koleje v bradavické škole a vedoucí převzali úlohu jejich profesorů. Ač byly prázdniny a děti normálně o škole nechtějí ani slyšet, z hodin bylinkářství, lektvarů, jasnovidectví, obrany proti černé magii, péče o kouzelné tvory či tance chodily nadšené. Šampioni svých kolejí navíc podstoupili několik náročných zkoušek v turnaji 4 kouzelníků (souboj s drakem, záchrana kamaráda ze stromového království a závěrečné dvoudenní putování se spoustou úkolů). Nesměl chybět ani turnaj ve famfrpálu, který jsme sehráním finálových zápasů předvedli všem hostům během návštěvního dne. Celotáborová hra nakonec zahrnovala asi 30 úkolů, které prověřily sílu, vytrvalost, inteligenci a odvahu. Vedoucí v dokonale připravených kostýmech zase museli sehrát spoustu scének, kterými navozujeme atmosféru daného příběhu před každým úkolem.
Závěrem mám ve zvyku děkovat všem, kteří se na přípravě tábora podílejí a ne jinak je tomu i letos. Nicméně hlavní poděkování patří tentokrát všem dětem, že tak náročný program zvládly a zejména těm nejstarším, kteří před sedmi lety jako nejmladší členové oddílu pomáhali obnovovat jeho činnost, aby letošní prázdniny svoje dětská léta v oddíle ukončili. Příští rok je už čeká role instruktorů, ale nemusí smutnit, nakonec zjistí, že i vedoucí si musejí umět hrát. Třeba na agenty MI5 nebo CIA… Že by téma na příští rok…?
Jirka Ambrož, T. J. ČOS Sokol Kamenný Újezd
Letošní župní kolo ZZZ se konalo 8. dubna v Lišově. Start závodu a ostatní zázemí poskytla známá „Krakonošova zahrádka“ u rybníka Čekal. Z naší T. J. se zúčastnily 3 tříčlenné hlídky z oddílu Klíček v kategorii nejmladší žactvo a z oddílu Čtyřlístek 4 hlídky za žactvo a 3 hlídky za dorost. Na trati vedoucí převážně lesem bylo 13 stanovišť (orientace, souhvězdí, uzlování, poznávání bylin, stromů, zvířat atd.) a mimo trať ještě navíc první pomoc, střelba, rozdělávání ohně a lanové překážky. Naše vystoupení v závodu se neslo na stejné vítězné vlně z posledních let. V nejmladší kategorii jsme získali první (Veronika Beranová, Markétka Seidenglanzová, Kubík Ambrož), druhé (Anička Matějčková, Radim Havlíček, Jáchym Šmíd) a šesté místo (Eliška Matějčková, Dan Havlíček, Milan Vrubel). V prostřední kategorii jsme brali kompletní sadu medailí – 1. místo (Adéla Ambrožová, Jarda Bartoš, Martin Ondřich), 2. místo (Eliška Filausová, Anička Ondřichová, Matěj Švarc), 3. místo (Ondra Sýkora, Vojta Šmejkal, Filip Šmíd) a 6. místo (Jana Filausová, Simona Stoličková, Anežka Zachariášová). A dorostenci také nezůstali pozadu – 1. místo (Verča Chalupová, Valča Šmejkalová, Martin Císler), 2. místo (Lenka Bartošová, Josef Fiala, Viktor Ondřich) a 6. místo (Kačka Janošťáková, Petra Staňková, Petr Švanda). Jako byly medaile oceněním pro úspěšné sokolíky, pro vedoucí byl největší odměnou projev přátelské soudržnosti, kdy všichni starší semkli spontánně v kruhu ty nejmladší a skandovali „Kameňák je nejlepší“.
V obou postupových kategoriích (žáci a dorost) budeme tedy opět reprezentovat naši župu na celorepublikovém finále ČOS, které se bude konat v květnu v Radíkově u Olomouce. O to větší výzva nás čeká, protože budeme obhajovat loňské prvenství mezi žáky.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem přátelům a rodičům, kteří nám pomohli s dopravou celé výpravy do Lišova a zpět.
Jirka Ambrož, T. J. ČOS Sokol Kamenný Újezd
Oddíl Čtyřlístek, T. J. Sokol Kamenný Újezd
Po roce jsme opět díky úspěchu na župním kole v Českých Budějovicích reprezentovali naši Jihočeskou župu na celorepublikovém finále v ZZZ (Zálesácký závod zdatnosti). Letos dokonce v obou kategoriích – žáci (11 – 14 let) a dorost (15 – 17 let). ZZZ se tentokrát odehrálo v Proseči pod Ještědem na Liberecku. Po dlouhých 17 letech pořádání tohoto závodu se nám konečně, jako prvním z Jihočeské župy, podařilo získat Zlatou sekeru pro vítěze v kategorii žáci. Vylepšili jsme tak loňské druhé místo, kdy nám to první uteklo o vlásek. Tentokrát se hlídka ve složení Veronika Chalupová, Anna Ondřichová, Valentýna Šmejkalová a Josef Fiala umístila na prvním místě s velikým náskokem před druhou, čímž zužitkovala poctivou přípravu v předchozích třech měsících. Ani druhá hlídka dorostu ve složení Lenka Bartošová, Eliška Filausová, Viktor Ondřich a Petr Švanda se svým pátým místem nezklamala, vzhledem k tomu, že byla zdaleka nejmladší ve startovním poli z celkem 18 hlídek. Ostatně to je ta hlídka, která v mírně pozměněné sestavě získala před rokem zmiňované druhé místo.
Sladkou tečkou úspěšného víkendu byl příjezd celého týmu autobusem do Kameňáku. Kamarádi a rodiče si pro nás připravili veliký transparent a za skandování „ať žije Čtyřlístek“ nás vítali při výstupu z autobusu. Všem moc děkujeme za podporu!
Jirka Ambrož, T. J. Sokol Kamenný Újezd
Mnozí z vás, kteří někdy zavítají do naší sokolovny, si už jistě všimli rozšíření lezecké stěny. Přibyla převislá část na samonosné konstrukci v rohu u vstupu do výčepu. Celková plocha stěny je nyní cca 40 m2. Obsahuje 5 linií – 2 kolmé, 1 mírně převislou a 2 extrémně převislé – s cca 20 různě obtížnými cestami o délce 5 až 7 metrů.
Stěna je využívána oddíly pobytu v přírodě pro základní horolezecký výcvik a pilování techniky lezení, což potom zužitkujeme při lezení na skalách během horolezeckých výprav nebo na letním táboře. Dále pak během cvičení všestrannosti jako vhodný doplněk klasických cvičebních hodin a již několikrát si mohly stěnu vyzkoušet i děti z MŠ a ZŠ. Všeobecně se jedná o bezpečný a zajímavý sport, který posiluje a protahuje většinu svalů na těle a hlavně baví jak děti tak dospělé.
V budoucnu plánujeme otevření cvičebních hodin zaměřených pouze na lezení pro malou skupinu šikovných dětí. Bližší informace pro případné zájemce uvedeme jednak formou tiskové zprávy ve Zpravodaji, či na webových stránkách oddílu pobytu v přírodě http://kctyrlistek.webnode.cz), kde lze v komentářích připojit případné dotazy, připomínky či návrhy.
Již jsme také zaznamenali zájem o možnost lezení na stěně ze strany dospělých nečlenů Sokola. Stěna je primárně určena pro dětské členy T. J. a nebylo nikdy v plánu komerční využití v podobě dalšího pronájmu. Nicméně výbor T. J. se již zabývá otázkou, jak bychom mohli případným zájemcům lezení na stěně umožnit. Kromě jiného musíme dořešit nutnou legislativu s tím spojenou.
Závěrem bych rád poděkoval obci, která se na dostavbě stěny podílela podstatnou finanční dotací, bez které bychom si realizaci těžko mohli dovolit.
Jirka Ambrož
Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.kamenny-ujezd.cz
Registrujte se zde