Změna velikosti písma

Fulltextové vyhledávání

Horní menu

Drobečková navigace

Úvodní stránka > Obec > Historie

Historie

Vývoj názvu obce

1263 Michael de Wgezt
1263 Wernherus de Steynchirchen
1279 Walchynus de Steinkirchen
1369 decan. Doudleb : Vgezd
1521 ze wsy Augezdce
1562 z Oujezda
1659 Weran von Steinkirchen
1841 Steinkirchen, Oujezd Kamenný

Již od počátku byla obec označována dvěma názvy. Český Újezd vyjadřoval způsob založení vesnice a celého panství pánů z Újezda ve 13.století, kdy některý z Bavorů ze Strakonic daroval svému družiníkovi pozemkový majetek s vesnicemi mezi Vltavou a Malší, jehož velikost byla stanovena objetím - ujetím na koni po hranicích, odtud tedy Újezd. Desítky vesnic se stejným základem názvu dokládají, že to byl zcela běžný způsob vzniku nových osad v dobách vnitřní kolonizace země. Nová vesnice měla již od 13.století také souběžně užívaný německý název - Steinkirchen (kamenný kostel). Dosud dominantní stavba v rámci obce poutala pozornost právě díky materiálu a dokládá, že sakrální stavby z kamene na počátku 13.století byly v této oblasti spíše vyjímkou. Pro odlišení od ostatních Újezdů v Čechách sloužily poukazy na polohu u Budějovic, na panství krumlovské a v archivních pramenech nám k bezpečnému odlišení napomáhá právě německé označení Steinkirchen. S rozvojem společnosti, obchodu a výměny informací bylo potřeba název zpřesnit, a tak v 19.století začíná být za jméno Újezd přikládáno Kamenný, podle charakteru středověkého kostela. Název se později ustálil v nynější podobě Kamenný (kostel) Újezd, německý tvar Steinkirchen byl naposledy užíván během druhé světové války v letech 1939 - 1945.

Historie, památky a příroda

V první polovině 13.století bylo mezi Vltavou a Malší vyměřeno panství rytířů z Újezda, kteří měli v erbu znamení střely. První písemný doklad existence je z roku 1263, kdy je Vernéř z Kamenného kostela (Wernherus de Steynchirchen) svědkem při založení kláštera Zlatá Koruna. Téhož roku svědčí Michal z Újezda (Michael de Wgezt) při prodeji vesnice Záhoří klášteru ve Vyšším Brodě. Při obchodní cestě do Rakous vznikla u křižovatky vesnice s velkou obdélnou návsí, kostelem a tvrzí. Rytíři z Újezda sídlili nejdříve v tvrzi u kostela, po polovině 14.st., v době největšího rozmachu si zbudovali západně od vesnice na skále nad Vltavou hrad Maškovec. Postupně však chudli a dědickými podíly bylo panství zmenšováno a ve 20.letech 15.století se někteří členové poslední známé generace rodu živili také přepadáváním kupců na obchodní cestě kolem Újezda. Ve 30.letech 15.st. získávají část a roku 1455 zbylý majetek s vesnicí Rožmberkové, kteří tak úspěšně pokračují ve scelování svého dominia.
Během doby došlo k rozvoji a sloučení dvou vsí - Češnovice a Libský s Újezdem. Vesnice těžila z obchodního ruchu a užívala, i když zřejmě právně nepodloženě statut poddanského městečka a to až do roku 1464, kdy vyvrcholil spor ohledně mílového práva a vesnice spadla pod obchodní vliv a omezení řemesel městem Budějovic. Tehdy bylo v Újezdě 5 sladoven, 24 krčem a domů, kde se šenkovalo pivo a nejméně tři hostince. Bez překážek jako staletí před tím tu pracovali řezníci, krejčí, ševci, tkalci, hrnčíři, provazníci a kováři. Došlo ke kuriózní situaci, ač byl Újezd majetkem Rožmberků, pivo sem bylo dováženo z města, nebo jej tu vařili a prodávali budějovičtí poddaní. Situaci, kdy měl zisk z poddaných někdo jiný, se Rožmberkové snažili zvrátit žádostí o povýšení Újezda na město roku 1552. Pokus byl neúspěšný a Rožmberkové své aktivity realizovali na hranici mílového práva v blízké Plavnici, kde roku 1564 postavil Jakub Krčín z Jelčan dvůr s pivovarem, aby újezdští kupovali pivo své vrchnosti. V roce 1579 byly v Plavnici napuštěny nové rybníky a vznikl tu mlýn.
Roku 1602 získal krumlovské panství i s Újezdem císař Rudolf II. Za třicetileté války byla ve vsi vypálena a opuštěna polovina usedlostí. Hlavní silnice, která byla v dobách míru zdrojem zisku a prosperity, se během kruté války stala příčinou úpadku, neboť přivedla stavovská či císařská vojska, jenž bezohledně drancovala malá hospodářství. V roce 1622 získal krumlovské panství kníže Jan Oldřich z Eggenberka a roku 1719 přechází do majetku Schwarzenbergů. Roku 1849 se Kamenný Újezd stal samostatnou obcí a od 1.listopadu 1975 spravuje tyto obce - Březí, Bukovec, Radostice, Rančice, Opalice, Kosov, Krasejovka a Milíkovice.

Kostel Všech svatýchKostel Všech svatých - nepřímo doložen jako kamenná stavba již roku 1263 v predikátu rytíře Vernéře "z Kamenného kostela" (de Steynchirchen) na zakládací listině kláštera Zlatá Koruna. Patrocinium kostela je písemně doloženo až v roce 1383. Jednolodní plochostropý kostel s pravoúhlým klenutým presbytářem, sakristií a věží před západním štítem. Gotice náleží sakristie, kněžiště s monumentálním pastoforiem z doby kolem roku 1500. Z mobiliáře pak deskový obraz Madony a torzo sochy Panny Marie s Ježíškem ze 40.let 15.st.(dnes v expozici AJG, Hluboká n./Vlt.) V roce 1520 ulil mistr Bartoloměj z Prahy Velký zvon, který je zavěšen v dolní části věže. V letech 1690 - 1694 byla přistavěna věž, v první třetině 18.st. byla rozšířena loď a celý kostel dostal jednotnou barokní úpravu. Současně vznikl kompaktní barokní mobiliář - 3 oltáře, kazatelna, křtitelnice, 4 zpovědnice, lavice, varhany a sochy světců. Tento kompaktně dochovaný soubor byl vážně narušen a poškozen při neuvážené modernizaci interiéru kostela v roce 1995 - přesunuta kamenná balustráda z triumfálního oblouku, poničena a odstraněna kazatelna, odstraněny branky u hlavního oltáře, zničena jedna ze zbývajících barokních zpovědnic. V roce 1999 pak byly zcela zbytečně odstraněny původní barokní lavice a nahrazeny novými.
Fara - vznikla nepochybně současně s kostelem v první polovině 13.st., písemně je doložena v roce 1290. Fara stojící severně od kostela, v jádře ještě renesanční byla barokně upravena. Přilehlý hospodářský dvůr se zahradou je jako opravna zemědělských strojů.
Prvním známým farářem byl Bozdiech (přip.1359). Za husitských válek byla fara napadena, farář oloupen o knihy a kaplan Ondřej byl zabit kvůli penězům. Farář Jan Pryndl dokončil roku 1427 na hradě Maškovci opis Zlaté legendy Jacopa de Voragine. V letech 1681-1695 tu byl farářem kněz a spisovatel Jan Florián Hammerschmidt. V letech 1705-1737 spravoval zdejší farnost Jan Josef Zavadil, který inicioval a částečně dotoval barokní přestavbu kostela. V roce 1800 byl na faru jmenován spisovatel Antonín Puchmajer, který odtud do roku 1804 vedl čilou korespondenci s Dobrovským a dalšími přáteli. Roku 1933 byl presentován farářem v K.Újezdě rázovitý Jan Evangelista Eybl, který je znám jako postava Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka. Po smrti faráře Karla Kubíčka roku 1990, po více jak sedmi a půl století přestala fara sloužit jako sídlo duchovního správce a farnost je administrována z Boršova nad Vltavou. Od roku 1996 spravuje farnosti Kamenný Újezd, Boršov nad Vltavou a Doudleby - O.Praem. Hugo Josef Pitel (*1928)
Škola - byla v Kamenném Újezdě již ve středověku. "Stará škola", trojtřídní se nacházela mezi kostelem a farou v čp.22, čtvrtá třída se od roku 1898 nacházela v čp.31. V roce 1942 byla dokončena nová škola. 11.května 1945 proběhlo ve škole setkání zástupců sovětské a americké armády a byla podepsána kapitulace německého vojska. V listopadu téhož roku byla škola rozšířena na měšťanku. Přístavba z roku 1961 ustoupila pro statické poruchy nové přístavbě z roku 1997, o rok později byla dokončena nová tělocvična.
Boží muka - v obci se nacházejí čtyři boží muka. V parku na Náměstí stojí žulová na tordovaném sloupku ze 16.století, jedny z nejstarších v jižních Čechách. Ve výklenku bývala barokní soška sv.Jana Nepomuckého, zcizena roku 1994. Jižně od středu obce stojí boží muka datovaná 1776. Třetí se nalézají na rozcestí u školy. Poslední boží muka "u sv.Antonína" datovaná na soklu 1856 byla v červenci 2000 povalena a zcizena jim horní část s křížkem.
Pošta - C.k. poštovní úřad tu byl zřízen roku 1869 v čp.79, pak ale přemístěn do výstavné budovy čp.31 na východní straně Náměstí, které se dosud říká "Stará pošta".
Vybavenost - V roce 1995 byl uveden do provozu dům s pečovatelskou službou. V dubnu 2000 byla dokončena přestavba pavilónu C mateřské školy na malometrážní byty. V roce 2001 byla dokončena přestavba čp.67 na obecní byty a prostory pro obecní knihovnu. Obecní úřad sídlí v bývalé budově Kampeličky na Náměstí čp.220, ve stejném objektu se nachází ordinace praktického a dětského lékaře a zubaře.
V obci působí zemědělský podnik Konsivia s.r.o., továrna na výrobu gastronomických potřeb Gastro a několik drobných podnikatelů. Prodejna Jednoty nabízí sortiment potravin a drogerie, dále je tu pošta, lékárna, prodejna zdravé výživy, prodejna potravin, květinářství, drogerie, holič, 4 hospody a vinárna.

Znak obce Kamenný Újezd - popis

Zobrazení znaku obce

Kamenný Újezd a přilehlé osady